O mně

Rozhodl jsem se že o sobě něco málo napíšu. Tuto stránku jsem založil protože chci propagovat zdravé učení Ježíše Krista, které šíří Poslední reformace, ke které se také hlásím. S Torbenem Sondergaardem jsem se seznámil relativně nedávno prostřednictvím jeho vyučování na youtube.com. Jeho vyučování mě naprosto fascinovalo, protože se na 100% shodovalo s mým přesvědčením, akorát že on dokázal situaci v církvích popsat ještě lépe, než já neboť má více zkušeností a zatímco on dělal vedoucího mládeže a pastora a získal zkušenost se zakládáním sboru, já dříve byl jen běžný člen církve. V době, když jsem narazil na jeho vyučování zvané The Pioneer School, jsem ale už dávno nechodil do žádného sboru. Důvody proč jsem nemohl být součástí žádného sboru, které jsou v našem okolí, je že jsem se v církvích setkával s manipulací a celkově náboženským duchem, který brání aktivnímu šíření evangelia. Zkrátka a jednoduše prostředí, ze kterého jsem pocházel bylo vlastně hodně pasivní co se týče služby směrem k nevěřícím a bylo orientované na sebe. Vlastně jsem absolvoval tři církve. Nejprve jsem se obrátil díky malému sboru Slovo Života, v místě mého bydliště, ještě před tím než tento sbor zanikl. Obrátil jsem se před mnoha lety pomocí kurzu Alfa, který probíhal v domácím prostředí. Pod vedením Michala Vaňka, nynějšího Senior Pastora SŽ Brno. Obrátil jsem se myslím na druhém sezení, o tom ale chudáci organizátoři ještě nevěděli. Dostal jsem od nich brožuru od C. S. Lewise, snad se to jmenovalo "Existuje Bůh?" a tam se probírala věruhodnost bible a na konci byla modlitba spasení (MS). MS je sice nebiblická, ale mě osobně pomohla k obrácení. Modlil jsem se ji sám v noci, když jsem to urgentně cítil, že má duše potřebuje najít klid a díky této modlitbě jsem ji našel. Pokřtěný jsem byl poměrně brzo začátkem léta v místní přehradě. Trochu nám při tom pršelo, ale bylo vtipné, že mě vůbec nebyla zima, protože jsem přijal křest Duchem Svatým. Při tom mi bylo tak teplo a stál jsem vzpřímeně a trochu jsem zčervenal, což se při křtu Duchem Svatým stává. Poté co jsem dostal nějaké základní informace, vedení se poměrně brzo sbor rozpadl a pastor byl přesměrován do Brna.

Nyní jsem po delší době objevil velmi zajímavý sbor a to je SŽ Pardubice, kde jsem se setkal s velmi zajímavými kázáními. Tento sbor oceňuji, protože je to jediný sbor o kterém vím, že není pod nebezpečným náboženským duchem. Náboženský duch je vlastně takové duchovní působení, kde vedoucí sboru byli oklamáni satanem. Vnějšími znaky chování jsou například manipulace, neschopnost sebekritiky a vytěžování nebiblických postojů z bible díky vytrhávání veršů z kontextu... Což v kombinaci s touhou kontrolovat lidi je smrtelná hrozba (smrtelná duchovně, časem to může vést k vyhoření u ovcí, které nenašli dostatečně pevnou vlastní víru). Toto chování je velmi těžké účinně prokázat natož popsat. Jedná se o velmi jemné náznaky, které jsou často skryté nebo snadno obhajitelné. S odstupem času jsem si uvědomil, že tohoto ducha lze rozpoznat nejen podle hledání negativních rysů, ale i podle toho co z pozitivních rysů ve sboru schází. Došel jsem k závěru, že hlavním měřítkem je heslo: "Strom se pozná po ovoci" a ovoce, které je pro poselství evangelia, nejdůležitější je šíření evangelia (s tím je automaticky spojeno i potřeba nehřešit, žít svatě a žít s Duchem Svatým). Dalším rysem je náboženská rigidita, srnulost i běhěm uctívání. Lidé se nedokáží skutečně spontánně radovat a uvolnit, přitom uvolnění automaticky znamená pohyb. Zkrátka něco schází v duchovní atmosféře sboru. Sbor SŽ Pardubice mi tedy udělal radost, protože nejen, že tam je poměrně uvolněná atmosféra, ale hlavně naplňují onen potřebný znak nesení ovoce, nesení evangelia na ulicích a nebrání svým členům zapojovat se do vlastních evangelizačních aktivit (a je vážně nechutné, že jiné církve naopak vlastní iniciativě brání).

Ve město, ve kterém bydlím však žádný takový sbor jako SŽ neznám, křesťané na ulicích nejsou vidět, evangelium není slyšet! Ani ve městě vedlejším. Nezbývá mi tedy než si pěstovat vlastní víru a na té stát. Bez evangelizace a vztahů s křesťany to však nejde, takže aktuálně hledám lidi, kteří chtějí nést evangelium a modlit se za lidi na ulici. Vím, že existuje skupina lidí z JesusForYou.net, ale zde se rozcházíme ve strategii. JesusForYou mají z mého pohledu příliš roztěkanou strategii. Sám spíš vnímám potřebu působit v mém blízkém okolí a pravidelně se vracet do míst, na kterých jsme byli minulý týden, ob týden ap. Je to z toho důvodu, že je třeba navázat a udržovat vztah s lidma, kteří sice slyšeli evangelium, znají nás a my známe je, ale ještě je třeba s nimi dál pracovat a zjevit jím Boží zájem o ně. Vidím tedy potřebu více rozvíjet individuální vztahy, vztahy mezi dvěmi lidmi. To nelze nahradit tím, že dotyčnou osobu přesměrujete na jiný sbor, protože nemáte jistotu, že tam ta osoba skutečně zajde a že ji budou věnovat náležitou péči. Vaše individuální péče je totiž ta nejlepší, protože vám na tom člověku záleží proto, že vám ji Bůh poslal do cesty! V případě obrácení vidím také nutnost křtu, který se v církvích příliš odkládá a to nepovažuji za biblické. Člověk musí být rozhodný a jednat hned, než přijde satan a ukradne co mu nepatří.